O předmětu
„Každé dítě je umělec. Problém je, jak zůstat umělcem, když vyrosteme.“ (Pablo Picasso)
Výtvarná výchova je často dětmi, rodiči i některými pedagogy brána jako okrajový předmět, u kterého si mají žáci odpočinout. Ale ve skutečnosti to není jen předmět, kde se děti naučí ovládat výtvarné prostředky, držet správně tužku, stříhat nůžkami, pracovat s barvami. Je to především výchova, která by měla ovlivňovat celou osobnost dítěte v rozvoji jeho kreativity, vyšší citlivosti, propojování si souvislostí i pochopení celospolečenského vlivu.
Výsledkem nemusí být vždy „hezký obrázek“, ale především zážitek z tvorby, vlastní cesty hledání a objevování. Měla by to být zkušenost, kterou může s druhým sdílet, přemýšlet o ní, vracet se k ní třeba i po letech.
Ve chvíli, kdy děti nastupují na 2. stupeň ZŠ, mají již zvládnuté základní výtvarné dovednosti a jejich výtvarný projev je již do určité míry zmechanizován. Vlivem přirozeného vývoje dítěte se většinou v této době ve vztahu k výtvarné tvorbě již vytvořil pocit neúspěšnosti a následně nechuť k ní. Období dospívání je pak znovu časem hledání a objevování. A právě této vlastnosti využíváme při našem přístupu k výuce výtvarné výchovy. Naším cílem je podporovat seberealizaci a kreativitu každého žáka, aby přiměřeně svým schopnostem mohl rozvíjet svou osobnost, aby samostatně pozoroval a přemýšlel. V rámci výtvarné výchovy může tento proces podpořit problémové vyučování, které nutí dítě hledat odpovědi, klást si nové otázky, zkoumat cesty… V tvorbě je to určitý proces komunikace s vnějším světem i se svým nitrem a důležitý je tu především prožitek.
Jako způsob, jak tento proces uchopit a při výuce realizovat, jsem zvolila tvorbu v tzv. výtvarných řadách, příp. ve výtvarných projektech. Jde o jednoduché, či v druhém případě složitější a komplexnější, řetězení výtvarných úloh a prací. Pomocí výtvarných řad můžeme rozvíjet jakýkoli námět, naukový nebo výchovný problém. Jde o promyšlenou posloupnost jednotlivých úloh, které na sebe navazují tak, aby nejen rozvíjely výtvarné myšlení, ale zároveň i prohlubovaly uvažování nad daným námětem. Při tom pracujeme s rozličným materiálem a různými technikami – od studijní kresby, přes volnou malbu, práci s keramickou hlínou, odpadním recyklovatelným materiálem, až po grafické techniky, fotografii a alternativní výtvarné techniky. Abychom si utvořili konkrétní představu - takto jsme ve šk. roce 2014/15 v 6.r. realizovali např. řady „Poznej svou barvu“, „Pod mikroskopem, v květináči i na zahradě“, „Stroj budoucnosti“ ad.
Na těchto stránkách se budete setkávat se stručným popisem a především s fotodokumentací naší práce.
Organizace: Na 2.stupni naší školy mají žáci výtvarnou výchovu v rozvrhu 2 hodiny týdně v 6. a 7. ročníku. V 8. a 9. ročníku na ni navazují hodiny uměleckého semináře.
Pomůcky: Žáci 6. a 7.r. dostávají většinu výtvarného materiálu a pomůcek ve škole. Není tedy povinností nosit si svůj „výtvarný kufřík“. Co je ovšem nutné, je mít vždy plně vybavený penál – pastelky (nejlépe 12 barev), obyčejnou tužku č. 2(HB) a 1(B), nůžky a černý fix (případně další fixy a lepidlo).
K hodnocení výtvarné práce je velmi těžké nepřistupovat intuitivně, na základě dojmů. Ve snaze o co nejobjektivnější a nejpřesnější klasifikaci proto výtvarnou výchovu v obou ročnících hodnotím kriteriálně se slovním komentářem.
Mgr. Kateřina Zámecká